Den 6. - Jeruzalém a Bat Yam

Ráno vstáváme o něco dříve než včera, ve snaze chytit alespoň vlažnou snídani (dělám si legraci). Prostě jsme byli na nohách o něco dřív:-) Snídaně vydatná, zavazadla nabalená v autě a my se vydáváme na prohlídku jiné části Jeruzaléma, než je Staré město a jeho nejbližší okolí.

Rozhodnutí padá na Wohl Rose park of Jerusalem.

Na 19 akrech se nachází přes 400 druhů růží, s celkovým počtem více než patnáct tisíc rostlin. Je to jediný park tohoto druhu na Blízkém východě a silně profituje ze středozemního podnebí, bez jakéhokoliv deště v průběhu léta. Součástí parku jsou i Zahrady národů, sestavené z darů zemí a komunit z celého světa. Nechybí jezírko s menšími vodopády a klidná místa k posezení a odpočinku. Asi přesně to, co jsme dnes dopoledne potřebovali.

Posledních pár pohledů na prosluněný Jeruzalém a můžeme se vydat směrem k Tel Avivu, naší skutečně odpočinkové destinace, Bat Yamu.

Cesta bez problémů, jen nás trošku tížila informace ohledně rezervace našeho hotelu, že v sobotu je možný check-in až po západu slunce. Celkem si to nedovedeme představit, že by až takhle ovlivňovali chod hotelu, ale nezbývá, než se přesvědčit na vlastní kůži :-)

Dosahujeme našeho hotelu Leonardo, přímo na pláži v Bat Yamu. V hotelu není po šabatu ani památky a my bez problémů dostáváme karty od pokoje už před 13 hodinou. Tento hotel je nejmodernější, největší a prostě nejvíce Evropě podobný z těch, kde jsme zůstávali. Tak jak to Markétka naplánovala, máme výhled na moře, bazén nad hlavou, auto o 8 pater níž a před sebou dva dny naprostého relaxu.

K pláži to máme opravdu "daleko" :-D Počasí je nádherné, takže navlékáme plážovou výbavu a míříme hádejte kam? Příchod přímo na pláž, který jsme zvolili, byl průchod mezi dvěma velice rušnými restauracemi. To už samo o sobě slibovalo zážitek.

Náš cíl je ovšem pro teď ne na baru, ale na ručníku. S tímto v hlavě si po chvilce nalézáme místo, které nám naprosto vyhovuje a zaleháme. Pro dalších pár hodin jen slunce, písek, moře a popř. nějaké to čtení.

Přiblížil se večer a my už máme program. Chceme si projít Bat Yamskou promenádu a najít pěknou zahrádku, kde si dáme večeři. Ne nutně, ale rádi, bychom sushi. Na Tripadvisoru jsem pár sushi restaurací našel se smíšenými recenzemi a tak si prostě uděláme obrázek sami.

Procházíme hlavní promenádu na Derech Ben Gurion. Na první pohled jsme překvapeni ruskými nápisy na restauracích a obchodech. Ruština se na nás vlastně valí ze všech stran. Slyšíme ji od zákazníků v restauracích, ale hlavně od číšníků a obsluh v obchodech. Důvod tohoto zjistíme ještě dnes večer. Nicméně sunset se blíží a my usedáme na zahrádce v restauraci Japanika. Asijské nudle a sushi je doplněno lahvinkou bílého izraelského vína. A slunce začíná padat do moře na obzoru. No co dodat, i ta romantika se dostavila :-D

Obrázek na kvalitu jídla už máme a můžeme vřele doporučit. Jak jsme již zvyklí, po západu slunce se rychle a výrazně ochladí a proto se zvedáme na cestu zpět, směr hotel. Rozhodli jsme se, že jestli cestou potkáme pěkné místo uvnitř, tak tam pošleme ještě jedno pivko před spaním. Zastavujeme se v restauraci Karas. Odděleně od hlavní restaurace je menší a hlavně prázdný bar. Je rozhodnuto. Zasedáme a mladý barman nás vítá s tím, že je nový a že jsme jeho první zákazníci sedící přímo na baru. I tak zůstáváme :-)  A nutno říct, že jsme toho nelitovali. Po pár minutách, kdy se musel věnovat plnění objednávek pro servírky, se věnuje nám. Já klasiku velké pivko a Markéta zvolila nějakou jahodovou pivní pochoutku (vůbec to nebylo špatné).

Když se situace s objednávkami trošku uklidnila, mohli jsme se začít i souvisleji bavit. Ptám se hned, co je příčinou tak velké rusky mluvící komunity v Bat Yamu. Vysvětlením je, že Tel Aviv a konkrétně Bat Yam, jako jeho předměstí, je jakousi zemí zaslíbenou pro ruskou komunitu. Barman, který sám je už izraelec, ale oba rodiče jsou narozeni v Rusku, mě ujišťuje, že tomu tak ve skutečnosti není a je velice těžké se prosadit, nebo snad žít v lehce získaném bohatství. Kromě toho, přítomnost striktní vojenské politiky v Izraeli, také není přijímána s nadšením. Faktem však zůstává, že v této části Izraele by vám ruština naprosto postačila pro běžnou komunikaci a to i bez jakkýchkoliv znalostí hebrejštiny.

Večer se v poklidu přehoupl v noc a my se vracíme spokojeni po příjemném večeru do hotelu. Chvilku ještě posedíme na balkóně a pak zasloužený spánek. Zítra nás čeká další den relaxu :-)